Tady totiž uvidíte to, co jinde v Česku nenajdete. A možná ani v Evropě a snad i na celém světě. Ať jsem zadal do vyhledávače cokoli, není nikde žádná fotka těchto útvarů, které popíši za chvíli. Možná jsem jen špatně hledal, což je silně pravděpodobné, protože se mi nechce věřit, že právě u nás by to bylo jediné na světě.
Jde totiž o břidlicové hory. Je tam jedna vedle druhé, a na některých byly dokonce i malé chatky. Když píši hory, nepředstavujte si něco jako Krkonoše, to ne, tyhle jsou malé, asi třicet metrů, ale o to zajímavější. Dostat se nahoru není zrovna snadné, protože to klouže. Zato dolů sjedete jak na sáňkách a ani je k tomu nepotřebujete.

Nedaleko Mokřínek, cestou přes most, ujdete asi kilometr a narazíte na město duchů. Opravdu. Jmenuje se to Jánské Koupele a bylo to zde velice hezké. Za komunistů to sloužilo k rekreaci a bylo tu opravdu velmi živo. Každý kousek atrakce pro děti, kuželky, zmrzlina, prostě nádherné místo. Komunisti však přešli do vyšších funkcí a lokalita začala chátrat. Takže uvidíte již jen „vybydlené“ budovy a neskutečný nepořádek vevnitř i kolem. Je to neskutečná škoda. Naštěstí už se toho prý ujal nějaký sportovec a míní z toho udělat sportovní středisko. Nu, alespoň něco, i když to asi zase nebude pro normálního člověka.
Přímo v tomto areálu byly prameny, které byly snad i léčebné. K jednomu z nich si jezdili lidé na vodu ze široka daleka.
Tím se dostávám k ubytování. Nabízí se „Bílá holubice“, kde si můžete vybrat co vám více vyhovuje, protože je tu také více možností. I se stravováním.

A pokud jste vozem, a už jste zde všechno prošli, můžete si zajet na přehradu Kružberk. Ne, plavky si neberte, koupání přísně zakázáno. Jde o nádrž s pitnou vodou.
Také můžete navštívit hrad, no spíše zřícenu Vikštejn. Z věže, která jediná je opravená, je krásný výhled do kraje.
Takže přeji příjemný pobyt.